V PRACHU (2014/2015) Cyklus obrazů "V prachu" balancuje na hraně mezi realitou a fikcí, jak ve formální, tak myšlenkové rovině. Téma "V prachu" je vícevýznamové. Prach lze v prvé řadě chápat jako počátek i konec fyzického fungování, původ i závěrečný rozpad existence. Jako „v prachu“ označujeme něco, co je nenávratně pryč. Ovšem každý rozpad, každé ukončení znamená zároveň i nový počátek. Dalšími významovými rovinami může být „prach cest“, „hvězdný prach“, „oblaka prachu“, apod. V tématu prachu se tedy potkávají velká témata mikrosvětů (či mikrokosmů) s makrosvěty (makrokosmy).

Cyklus obrazů "V prachu" v sobě tyto významy ukrývá. Jednotlivé malby představují krátká zastavení času „po…“. Po rozpadu, výbuchu, explozi, rozvíření,… Zobrazují nejrůznější motivy - úlomky, kameny, písek, mikroskopické molekulární prvky a jejich vazby – v podobě prachové změti. Po formální stránce lze malby charakterizovat rozbitím „hmoty“ na základní stavební prvky (tvarové částice)a jejich následným rozvířením, rozptylem či rozpohybováním se snahou o dosažení silného prostorového působení. Schematické až abstraktní prvky jsou na malbách promíseny s realisticky zachycenými motivy. Obrazy navíc obsahují motivy korespondující s tématem "V prachu" v rovině asociací příčin a následků (např. bomby, kobylky, nanotechnologie, vrtulníky, rakety…). Umožňují rozšířit výkladový rámec obrazů a poskytují divákovi vodítko pro interpretaci.