PO ŽNÍCH (2005) Pro zvolení tohoto tématu mě inspirovaly lány polí z okolí naší chalupy na Uhersko-Hradišťsku – jejich struktura, barevnost a postupná proměna, které mě okouzlily. V létě jsem si pořídila několik fotografií, ze kterých jsem vycházela pro tyto malby. Jednalo se o posekaná pole, tedy pole po žních. Jejich struktura mi svojí charakteristickou „posekanou čárkovitostí“ záhy připomněla právě impresionistický rukopis a přivedla mě k obrazům Bruegela, Miletta, Pissara a Van Gogha. Mé obrazy ale na rozdíl od tradičních dějových obrazů žní zobrazují pouze posekané, opuštěné lány s jejich vnitřní členitostí a horizontální strukturou. Záměrně jsem pro svoje malby volila krajinu bez horizontu nebe, abych zvýraznila nápadné, rytmicky ubíhající, horizonty samotné krajiny pole. Na jednom z této trojice obrazů je navíc horizontálnost podpořena rozdílnou barevností jednotlivých políček, danou jinou fází vývoje plodiny. Ovšem i přesto se nejedná o krajiny bez nebe. Nebe je v mých krajinách přítomné jako odraz, jako osvětlení. A to osvětlení podvečerní, červánkové, podporující vnímání krajiny po žních, tedy po sklizni, jako krajiny konce, završení růstu, či smrti.